Dnešní podvečer jsme strávili na příjemném, odkrytém stadionu v Hořovicích, kam jsme byli pozváni na utkání s velmi nelehkým soupeřem. A pokud bych měl zápas hodnotit jedním slovem, musel bych použít ten největší superlativ, jaký znám. Prostě nádhera.

Kluci odehráli utkání ve stylu, za jaký by se nemusel stydět nejeden o dost starší tým a kromě sebe bavili i diváky na tribunách. Byli jsme svědky přehlídky nádherných individuálních akcí, skvělých kombinací, úžasných obranných zákroků, hromady hokejové chytrosti a hlavně čtrnácti výborných individuálních výkonů. Prostě pohled na 14 hladových a šikovných hokejistů (podpořený devíti zářezy do soupeřovy branky) je tou největší odměnou, jakou může každý trenér na střídačce zažít. Alespoň podle mého názoru.

Zkrátka moc jsem si zápas užil, kluky chválím jak nejvíce dovedu a nejvíc za to, že každou radu, kterou na střídačce dostali, okamžitě začali proměňovat v realitu jako nádavek dnešního skvělého hokejového představení.

Fotky TADY.